A motýli listů 

ti padali jen jako snění  

v mé příští vlasy 

jež povedou tě k trávě 

neboť ta jediná je cestou

a já vrátil jsem se ke všem políbením

jen proto, abych věděl 

že chutnáš mi jako hlína těch polí 

jež kolují nám v žilách 

když myslíme na nespatřené

a nezbývá 

než jak holub vířit kruhy listí 

šedými křídly, která nemáme

nebo prolít rybí krev 

jako barvu zimy 

a na talíř položit jednu z ran

jimiž se stáváme něčím, co připomíná růži

vůní dobrou k sbohem nebo trny na korunu 

a hledal by ten podzim každý marně Svatý Grál 

kdo nenašel by ženu